No babi, prosimtě!

Dům se otřásá v základech a z obýváku ke mně doléhá refrén Dancing Queen. Já jsem zrovna na zahradě a na trávníku pozoruju veverky, jsou tady totiž úplně všude. Jedna zrovna skočila na strom a shodila část vánočních světýlek. Na druhé straně zahrady je krmítko pro ptáčky, kteří se právě perou o poslední zbytky jejich krmiva. Je jich tam aspoň 15. Usmívám se tomu. Líbí se mi, jak tady většina lidí žije v harmonickém souznění s přírodou. Oklepu se. Ikdyž dneska svítí sluníčko a obloha je bledě modrá, teplota je jen lehce nad nulou. Je mi kosa, a tak se zvedám a odcházím zpátky do domu.

Je nedělní ráno a je zima. Jinovatka už zdobí stromy a trávu, na ulici to klouže a člověku se nechce přejít z teplého domu do vymrzlého auta. Vzbudila jsem se krátce po sedmé, protože neumím spát dlouho, seskočila jsem (čti spadla, je nedělní ráno bohajeho, kdo by skákal) z postele, vklouzla do mých kanadských pantoflí s kožíškem uvnitř a vydala se směrem ke kuchyni pro čaj a noviny. No a s určitou dávkou radosti jsem zjistila, že rodiče odjeli na celej den do Vancouveru! A ségra odjela na celej den do kavárny, aby se mohla v klidu učit! No co si budem, spousta lívanců, Mamma Mia songy hlasitě z repráků a nevídaný taneční (???tojo teda) kreace, to všechno proběhlo. Neberte to zas tak vážně, já tu mojí rodinku miluju, jsou to takový kulíšci a vůbec se mi nechce se stěhovat, ale teda mít den jenom pro sebe, nemluvit anglicky a být v domě plným jídla? Parádička.

Mám na stole kupu věcí, co potřebuju během toho volnýho dne udělat. Pokusit se vzpomenout si na cokoliv z němčiny, začít se zajímat o ostatní předměty, co mám v Česku (nebo aspoň o ty, ze kterých budu maturovat, haha:(( ), dodělat věci do kanadský školy, napsat dopisy a pohledy, napsat email babičce, a to i přesto, že mi na poslední tři neodpověděla, vzpomenout si u toho na jejího legendárního králíka na smetaně, samozřejmě se zelím, špenátem a knedlíkama houskovýma i bramborovýma, načež si vzpomenout i na dědovo vývar s domácíma nudličkama, následně si vybavit celou rodinu u vánočního stromečku a maminčiny vanilkové rohlíčky, zahrnout do toho taky všechny tety, strejdy, sestřenice a bratrance a nakonec se začít smát a brečet v jednom při vzpomínání na večery s vínem a kamarádama, na dny s výletama s kamarádama a všechna ta dlouhá léta se spoustou vtípků a kamarádama. No, mám toho hodně, tak snad abych začala, žejo..no. Tak já jdu psát.

Tak babi!

Představ si, zažila jsem na vlastní oči Halloween! Prosimtě, zabalili jsme 50 balíčků s bonbony a nakonec přišlo 12 dětí, no to bylo trapný! A dokonce mě pak nutili sníst ten zbytek sladkostí, no chápeš to? Šílenci, viď..

A zase jsem strávila víkend s těma mejma zlatama z celýho světa! Já jsem tak ráda, že nás Rotary svedlo dohromady. To je vždycky nejlepší, ten čas strávenej s nima. To mě vždycky přesvědčí, že se mi domů vůbec nechce a že tady s nima chci zůstat už napořád. Akorát bych teda pak potřebovala pravidelnej přísun tvojí svíčkový, rajský, králíka, zajíce, sypánků, vdolků a šátečků, hlavně těma s povidlama. Nojo.

A řekla jsem si taky, že se plácnu přes kapsu a pojedu na brunch, drahej a dobrej! A tak jsem jela. Byl fakt drahej. Ale taky fakt dobrej!! Měla jsem lívance s borůvkama a javorovým sirupem (ježiši to bych si teď tak dala!!!) a potom ještě toasty s játrovou paštikou. Tak to bylo krásný ráno..

Jo a pak jsem byla součástí ceremoniálu během Rememberence Day, což je den, kdy se vzpomíná na vojáky, kteří padli. Však to máme i v Česku. No tak během tý akce jsem několikrát brečela. To ti bylo tak emotivní, mi ani ty kapesníky nestačily prosimtě. Šla jsem položit věnec za Rotary před davem stovek lidí, tak to bylo nápomocný, když jsem z toho podia viděla, že se mnou brečí další desítky lidí, a že nejsem jediná. No a tak jsme zavzpomínali..

A o víkendu jsem jela do roztomiloučký vesničky se spoustou rybářskejma lodičkama! Ty zrobněliny mi nech, jo? Tady si jich moc neužiju. Nicméně bylo to tam překrásný, vypila jsem litry horký čokošky, protože bych jinak umrznula, viděla jsem skákající tuleně v oceánu a snědla jsem výborný fish&chips, určitě by ti taky chutnali!

Jo, a to jsem ti taky chtěla říct! Začla jsem chodit na jógu. No to ti je sranda, fakt že jo. Na první hodinu jsem šla s přesvědčením, že je to klidná meditace při svíčkách. Snad ani nebudu mluvit o tom šoku, který následoval po zjištění, že je to hodina plná posilování! Ale to se nějak zvládne, viď.

No, a co jinak? Já ti ani nevim. Asi pořád stejný. Miluju to tady, je mi tady moc dobře. Kdyby někdo hledal nebe na zemi, takový nebe, který je pro všechny, takový nebe, který ho přenese do jinýho světa, kde se on bude jenom smát, žít nespoutaně a vybírat si ze stovek možností, tak takový nebe najde tady. Aspoň já jsem si ho tady našla.

No a babi, prosimtě! Ty pocity. Ono je to jak na houpačce, víš, ale dobrý, už jsem si na to zvykla! Ze začátku jsem byla hned vystrašená, když jsem měla blbej den, a hned jsem si nadávala, že takhle můj bezvadnej rok vypadat nemá. Teď vim, že přesně takhle ten „bezvadnej“ rok vypadá! 😀 Takže už mě jentak nějakej den blbec nerozhodí, už jsem zvyklá na to (a moji spolužáci taky, haha), že když mi začnou téct slzy uprostřed hodiny, tak že to bude zase druhej den ráno dobrý. A nikdo mi nic nevyčítá, hlavně já sobě nic nevyčítám. Přesvědčuju sama sebe, že vím, co dělám, a někdy to i pomáhá!

No, prosimtě babi, hlavně se o mě neboj, jo? Já jsem tady úplně jako lážo plážo! Tuhle jsem si uvařila rajskou s domácíma knedlíkama a masovýma kuličkama! Ježiši a představ si, že to bylo fakt dobrý! Pak jsem v noci ujídala ty knedlíky. A taky jsem začla koukat na Gilmorky! To teda nijak nesouvisí, ale je to fajn. No a jeden divnej chlap, co bydlí v ulici, kterou chodím do školy, ten se se mnou hrozně rád baví! A byl strašně přátelskej, až teda do doby, než začal skákat do auta, aby mě mohl na ulici zastavit a divně se na mě usmívat. Ale babi, vklidu jo! Já jsem mu tak nějak řekla, aby zařadil zpátečku, jenom jsem to vyjádřila trochu hlasitěji a jiným výrazem, jenže to holka někdy musí, když se kolem ní dějou takový věci, žejo! Musí se umět postarat sama o sebe. Já vim, že bys udělala to samý. Tak se nezlob.

A začínají u nás Vánoce! Všude jsou už světýlka, někde dokonce i vánoční stromky. Já začínám poslouchat vánoční písničky a nakupuju vánoční dárky. Ta krásná atmosféra je tady všude kolem mě a já si to moc užívám. Teď přemýšlím, jakej vánoční film si pustím o víkendu jako první. No asi to dopadne jako vždycky, žejo! Budu se s panem Kodetem zajímat o to, kde udělali soudruzi z NDR chybu.

Tak se měj krásně! Myslím na tebe. Jo a babi, prosimtě! Bacha na chodníky, klouže to.

eevelka

Reklamy

2 komentáře: „No babi, prosimtě!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s