Kavanaugh, Evropa a palačinky.

A Pavel Bobek!

Bylo mi šestnáct let já znát chtěl svět,
náš dům byl jak mříž,
táta jen kýv, řek´máš svůj věk
tak pojď chlapče blíž..

 

To je jak se mnou no, až na toho chlapce teda.

Abych vložila tenhle divnej úvod do nějakýho kontextu, tak Pavel Bobek se svým Rodným domem a Cestou, která ho teda dovedla dál spadají do playlistu Česko a většinou se přehrávají hned po tý Helence.

A jinak, co novýho. No, pořád je něco novýho, pořád se všechno zlepšuje a pořád si přijdu víc a víc jak Kanaďan.

42935551_487310445083363_8070174653613604864_n

Viděla jsem hory!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Jsou nádherný. Moc, moc moc moc moc moc moc. A dokonce jsem v nich byla. V horách. Jó, to byl vejlet. Hele, pršelo! A vytáhla jsem zimní bundu a kulicha. A výhled nic moc, ale pořád pěknej. Zamilovala jsem se do hodně věcí tady, ale lesy a hory Kanady patří na první příčku, protože to je prostě láska.

42922891_462496804271800_3379478936500043776_n

Začla jsem veslovat. No ježiši :Dddd. Já vim no. Chci zkusit co nejvíc nových věcí, a tak jsem si řekla, hele, Evel, bude sranda viď. No, to je teda sranda, ohromná! Máme tréninky třikrát týdně. To by samo o sobě nebylo tak zlý, jenže jeden z nich je v neděli. V NEDĚLI. Já miluju svůj volnej čas a neděle je pro mě knížka a čaj, horká vana, další čaj, možná film, čaj, lívance, knížka a dobrou. Žaaaadnej budíček, abych v 10 ráno v neděli seděla v lodi a klepala kosu! Ale budiž. Jsem ochotná udělat pár smutnejch a sebelítostivejch výrazů, zanadávat si a tak nějak teda vylézt z teplý postele a v 10 bejt v tý lodi, žejo. Co se však neděje! Tréninky máme za jakéhokoliv počasí. A čím je známej Vancouver? No jasně viď. Prší tady pořád. 🙂 Takže dneska jsem v 8 ráno vstala, totálně unavená a smutná vylezla z mojí teplý postele, uviděla venku stupid déšť, předvedla další smutnej obličej, udělala si stupid kafe, dala si jednu (samozřejmě stupid) granolovou tyčinku a v 10 jsem seděla v tý lodi, already totálně promočená, nejvíc promrzlá, naštvaná a s blbou náladou. A jenom jsem si řikala, co za kravinu jsem si to zas vymyslela. Veslování, pff! No ale prosimvás. Já nejsem jenom negativní jo:). Po pár minutách jsem se zklidnila a začla si to užívat. Je to totiž strašně krásný, bejt tam v tý lodi, v 10 ráno, na vodě, mlha všude kolem, ticho, spadaný listí a hory, co už zase nevidíme. A je to krásnej pocit, veslovat a jet tak rychle po vodě, míjet ty stromy a bejt zticha. Nemyslet na to, co musim udělat a kde musim v kolik hodin bejt. Prostě bejt, na vodě, v tichu. ❤

Samozřejmě celý ty 2 hodiny lilo jako z konve a byla jsem zmrzlá až víte kde. A zejtra znova! Má prej pršet.

Tak, to stačí o veslování.

Viděla jsem se s dalšíma exchange studentama, co jsou teď v BC. Je nás tady 14 a máme naprosto nejlepší partičku. Jsou to takový zlatka. Znali jsme se míň než 48 hodin a už bylo šíleně těžký se rozloučit. Jsou to lidi, co se cítí stejně jako já, taky jim chybí něco z jejich země a domova. Mají stejný problémy a zároveň i stejný sny a ambice. No prostě kamarádi jak se patří, žejo. Strávili jsme víkend na chalupě u jezera, uprostřed lesů, kde není jinak vůbec nic a nikdo. A bylo to krásný!

Za posledních pár dnů jsem taky zjistila, že ať už se bavíte s kýmkoliv z Kanady, vždycky skončíte u 3 témat. Politika, cestování, jídlo.

Co se politiky týče, momentálně je to především kauza Kavanaugh. Sledujeme to tady pořád. Tuhle jsme u televize proseděli 6 hodin, a to jenom sledováním týhle kauzy. Je to velkej deal, všichni to řeší. Další téma, co řeší hodně kolem politiky je Donald Trump. Všichni ho tady nesnášej :Dddd. Pochopila jsem hodně věcí ohledně D.T. a mluvíme o tom taky pořád. Jak by ne, když mám hranici s USA literally 5 bloků od domu :D.

Cestování. Všichni tady strašně, STRAŠNĚ cestujou. Nevim, jestli je to tím, že jsou tady všichni ambiciózní a hodně vzdělaní, nebo protože jsou tady lidi většinou hodně bohatí :D. Povídám si tak s lidma a dozvěděla jsem se, že všichni byli několikrát v Evropě, jsou schopní bavit se s vámi o našem roku 68, ví, jaká je politická situace v Německu a v Maďarsku, protože tam tohle léto byli. Moc moc moc často cestují a jsou díky tomu hrozně open minded. Ví spoustu věcí a já jsem vděčná, že se od nich můžu učit.

Jídlo! Pán má babičku z Německa a hodinu si se mnou povídá o kachně se zelím, guláši s knedlíkama a jablečným štrůdlu. Nebo pán, co mi dal recept na palačinky, protože jsou tak tenký, že přes ně normálně vidíš, jo!! Milujou jídlo a protože je tady strašně moc různých národností, tak mají pestrej výběr. Tak se mi to líbí!

Ne, medvěda jsem ještě neviděla. Ale těšim se na tu chvíli, až ho uvidím! Mám to na bucket listu. A ne, veverku jsme taky ještě negrilovali! Ikdyž už jsem se na to zeptala tak třikrát…

Mám se tady dobře. Jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla odjet, je ten, že jsem absolutně nevěděla, co budu dělat se svým životem po střední. Jako vůbec. Mám hodně věcí, co mě baví, ale nevím, na kterou z nich se mám soustředit. A tak trochu jsem doufala, že si tady všechno ujasním a za rok si budu jistá, že vím, co chci dělat/studovat. No, haha. Přijela jsem sem a najednou se ten balíček mejch možností zvětšil třeba pětkrát. Takže na jednu stranu, dík moc, hodně mi to pomáhá v tom mým rozhodování. Na druhou stranu, tohle je právě ta skvělá věc na žití v zahraničí. MOŽNOSTI. Protože ať chceme nebo ne, když nezkusíme život v jiný zemi,nebo když necestujeme, náš svět je strašně maličkej. Máme určitou představu o životě, možnostech a příležitostech. A když pak najednou zjistíme, jaký to je za hranicema a jaký to je, vidět najednou život z úplně jinejch úhlů..pak si najednou uvědomíme, že ten náš původní, maličkej svět byl vlastně takovej jednoduchej, primitivní, a my byli tak trošku zaslepení. A tak jsem tady, ve velkým světě, vidím spoustu nových možností, vidím život z těch jinech úhlů a koukám se na svět jinejma očima, než jak jsem se na něj koukala ještě před 2 měsícema. Jsem vděčná za tu širokou škálu cest, z kterých si můžu vybrat tu, kterou budu chtít.

42928835_167726274148554_2537251620874354688_n

A vůbec. Jsem vděčná za všechno, i za to, že jenom jsem, protože to je docela základ, žejo. Život je láska.<3

eevelka

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s